Kostel sv. Václava

Dějiny farního kostela sv.Václava

Psaná historie našeho kraje je spojená s kolonizací pohraničního pralesa mezi Čechami a Moravou koncem 12. a začátkem 13. století za vlády českých králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Zdejší kraj udělil lénem král Václav I. (1230-1258) správci (županu) brněnského kraje - kastelánu na hradě Veveří Přibyslavovi. Ten se oženil s dvorní dámou královny Kunhuty Sybilou a usadili se zde v Křižanově. Byli to rodiče sv. Zdislavy. Ačkoliv Přibyslav byl velmi zbožný, podporoval nově založené kláštery, zde v Křižanově si vystavěl své sídlo - tvrz jak to udává souvěká Žďárská kronika, ale nepostavil zde žádný kostel. Kdyby totiž zde postavil kostel, určitě by to žďárský kronikář zapsal a určitě by si Přibyslav vymínil, aby v něm byl pohřben. Nic z toho se však nestalo. Původní románký kostel zde zřejmě stál už před tím, než Přibyslav získal Křižanov do svého vlastnictví.

 

Předem je třeba říct, že psaných zpráv o našem kostele je celkem málo. První písemnost, která náš kostel zmiňuje, je zároveň nejstarší písemná zmínka o Křižanově. Je to latinsky psaná listina z roku 1239, kterou tito první historicky známí majitelé Křižanova - pan Přibyslav se svojí ženou Sybilou - tehdy , darovali patronátní práva ke křižanovskému kostelu brněnskému špitálu sv. Ducha. Tato listina bohužel nevypovídá nic o vlastním kostele. Proto jeho dějiny musíme stopovat ve stavebních stylech jeho jednotlivých částí a podle nich se snažit doplnit psané zprávy do uceleného přehledu. Bohužel je nutné konstatovat, že stavebně historický průzkum kostela nebyl doposud proveden.

 

 

Už předem zde musíme odmítnou tvrzení uváděná v místopisné literatuře a turistických průvodcích, že nejstarší část kostela je gotický presbytář pocházející ze 13.století a to z následujících důvodů: Podíváme-li se na severní venkovní stranu fasády kostela, najdeme mezi sakristií a zazděným vchodem románské okno. V sakristii je románská křtitelnice. Lze tedy tvrdit, že původní kostel byl v těchto místech zřejmě postavený v románském slohu pravděpodobně ke konci 11. století tedy podstatně dřív, než se stal Přibyslav majitelem Křižanova. Pro toto tvrzení nejsou žádné písemné zprávy, ale lze se domnívat, že tento románský malý kostelík zde postavilo Olomocké biskupství po donaci části pohraničního hvozdu od Polné po Křižanov Vratislavem II. (pozdějším nedědičným králem Vratislavem I.) po založení biskupství v roce 1063. Z něj - tedy z tohoto románského kostelíka, zbyla dodnes vlastně jen část zdi se zmíněným románským oknem a zmíněnou křtitelnicí. Můžeme tedy rozhodně tvrdit, že tento románský kostel zde stál již před Přibyslavovým příchodem do Křižanova . Jeho přesnou velikost neznáme, ale lze tvrdit, že to byl malý kostelík, který přestal vyhovovat jako farní kostel po Přibyslavově kolonizaci zdejšího kraje. Proto zřejmě Přibyslavovi dědicové postavili v Křižanově před koncem 13. století nový větší farní kostel Panny Marie současně se stavbou hradu v místech dnešní kaple sv.Barbory. V souvislosti s objevením zbytků 3 původních podlah a základu velkého pilíře při nedávných opravách v této kapli, se lze domnívat, že šlo o podstatně větší stavbu než je dnešní kaple a že tento kostel Panny Marie mohl sloužit po nějakou dobu jako kostel farní, protože byl podstatně větší než starý románský kotel sv. Václava. Kolem obou kostelů byl hřbitov.

 

Ve 14. století za pánů z Lomnice byl zde na místě románského kostela postaven kostel gotický, což dokládá dochovaný latinský nápis na epištolní straně presbytáře z  roku 1381, který lze přeložit, že: "tuto archu postavil kněz Jan k slávě Boží a sv. Jana Křtitele L.P. MCCCLXXXI" (archou je míněn oltář). Nynější gotický presbytář je zbytkem tohoto gotického kostela, který po vypálení v husitských válkách byl zřejmě pány z Pernštejna opraven, zatímco druhý kostel P.Marie před hradem též vypálený upravila tato vrchnost jako kostel pro potřeby příslušníků Jednoty bratrské, kteří se zde v té době usazovali. V každém případě máme písemně doloženo, že v roce 1437 byly v Křižanově kostely dva.

 

V 16.století vybudovali páni ze Ptení vedle gotického farního kostela na jižní straně samostatně stojící gotickou kapli sv. Michala, která sloužila jako jejich pohřební kaple. Jejich renesanční náhrobníky se v kostele nacházejí v původní podobě dodnes.

 

V druhé polovině 17. století, kdy křižanovské panství zakoupili hrabata z Oppersdorfa, stáli vedle sebe gotický farní kostel, vedle něj samostatná gotická pohřební kaple a nedaleko od ní samostatně stojící gotická věž. V roce 1678 - tedy téměř 30 let po skončení třicetileté války, kdy se pomalu Křižanov začínal zvedat z válečných pohrom, rozhodla zbožná a moudrá hraběnka Eleonora z Oppersdorfu rozená Dietrichsteinová, že gotický farní kostel zvětší a přestaví v barokním slohu. Při tom byla samostatně stojící ranně gotická pohřební kaple barokně zaklenuta a spojena s farním kostelem jako jeho vedlejší loď až k věži. Věž byla zvýšena a do kostela byl přistavěn nový vchod z náměstí. Při této přestavbě kostela byla umístěna nad vchod z náměsí kartuš s erbem rodu Dietrichsteinů, z něhoř hraběnka Eleonora pocházela. V této podobě se náš kostel v podstatě dochoval dodnes.

 

Barokní přestavbou v roce 1678 byl vlastně ukončen stavební vývoj kostela. Jen v druhé polovině 19.století byly jeho barokní oltáře nahrazeny pseudogotickými. V téže době byla do kostela pořízena Führichova křížová cesta. Velký barokní obraz z hlavního oltáře znázorňující adoraci Panny Marie svatým Václavem a sv. Dionýziem-papežem (namalovaný vídeňským malířem Tobiášem Pockem) byl přemístěn na zadní stěnu boční kaple sv. Michala. V roce 1933 byla do kostela pořízena barevná okna jako dar křižanovského rodáka Mons. Ant.Bartoše. Při bombardování Křižanova ráno 9. 5. 1945 byl kostel zasažen leteckou pumou. Puma prorazila klenbu boční lodi, tlaková vlna vyrazila téměř nová kostelní okna, roztrhala bývalý oltářní obraz v boční kapli a na kůru zničila varhany. Takže dnešní varhany jsou z roku 1948.

V době, kdy zde byl farářem P. Metoděj Kotík (1965-2005), byl kostel celkově opraven, omítnut zevnitř i vně a opatřen novou mramorovou dlažbou, vyměněna plechová střecha za měděnou, pořízeny sochy P. Marie a sv. Zdislavy a vnitřní uspořádání kostela bylo provedeno v intencích II. vatikánského koncilu. Byla odstraněna kazatelna a kostelní mřížka v presbytáři a boční oltáře. Byl postaven nový obětní stůl. Hlavní oltář se sochami sv. Václava, sv. Cyrila a Metoděje a dvěma sochami andělů slouží nyní jako svatostánek. Tento byl pořízen v roce 1884 a je dílem bítešského malíře Josefa Svobody. Ve vedlejší lodi - kapli sv. Michala byl pořízen moderní oltář s ukřižováním Krista Pána od brněnského umělce Ludvíka Kolka. Nová barevná okna v presbytáři s tématem Boží Trojice a Panny Marie a v hlavní lodi s tématem víry, naděje a lásky jsou od téhož umělce. Dva vedlejší oltáře v hlavní lodi byly nahrazeny sochami P. Marie a sv. Zdislavy od sochaře Františka Kovaříka ze Svratky. Nápisy na všech náhrobnících jak v presbytáři, tak v boční kapli jsou české. V presbytáři nahoře na zdi na pravé straně je dnes nečitelný velký latinský psaný nápis zřejmě napsaný na paměť provedené protireformace v první polovině 17. století. Mnišské lavice v presbytáři mohou svědčit o johanitské komendě (klášterní stanici) v době, kdy zde v Křižanově vykonával duchovní správu rytířský řád Johanitů (dnes Maltézští rytíři) stejně jako maltézský kříž nad středním gotickým oknem presbytáře. 

Současně s  gotickou přestavbou tohoto kostela ve 14. století byla přebudována samostatně stojící věž s ochozem, která sloužila jako pevnost v případě útoku nepřátel a která mohla být původně též románská. Tato věž dosahovala výše označené nárožními kameny z černé žuly na fasádě. Byla ukončena ochozem a stála původně samostatně a s kostelem nebyla spojena. To souviselo s její obranou funkcí. Vchod do věže byl ve výši prvního poschodí a slouží dnes ke vchodu na půdu kostela. Ve věži jsou i okénka, s kamenným ostěním, která sloužila v případě obležení jako střílny. Věž měla zvláštní místnost pro uložení cenností nebo kostelního inventáře v případě napadení nepřítelem. Dodnes má tato místnost své vchodové dveře pobité železem a jejich panty jsou zazděny tak, že je nebylo možné vysadit. Ve věži jsou 3 velké zvony. Nejstarší a největší z nich je Vzkříšení, který váží 1680 kg a byl pořízen v roce 1508 a je opatřený latinským nápisem Regina coeli letare… (což jsou slova velikonoční písně Vesel se nebes královno. Tento zvon nebyl pro svou historickou hodnotu nikdy rekvírován pro válečné účely. Dva menší zvony pořízené v roce 1732 byly rekvírovány jak v první světové válce, tak i za 2.světové války. Proto byly pořízeny v roce 1967 nové zvony Sv. Zdislava a sv. Václav a umíráček (odléval je zde v Křižanově ve farské stodole zvonař Gabriel Knoss). Staré věžní hodiny z 19.století byly při opravách kostela nahrazeny elektrickými.


Duchovní správu zde vykonávali od dob Přibyslavových ve 13. až do poloviny 15. století příslušníci řádu Johanitů. Po nich kněží české schizmatické církve pod obojí a nakonec luteránští. Po provedené katolické protireformaci v první třetině 17. století už jen katoličtí faráři dodnes.

 

Ing. Karel H r o m e k 

 


Městys Křižanov

Benešovo nám. 12
594 51 Křižanov
 
IČ: 00294616

Tel.: 566 543 294-5
Fax: 566 543 495
mestys@krizanov.cz

Po 7:30 - 16:00

Út 7:30 - 14:30

St 7:30 - 16:30

Čt zavřeno

7:30 - 14:00

polední přestávka 11:15 - 11:45

© 2013 AdminPro 2013 | Autograph | redakční systém AdminPro | SPRÁVA WEBU

Foto: Miroslav Čarek

Automatické rozesílání aktualit
do Vašeho e-mailu.
spam ochrana: