Kaple sv. Barbory

Dějiny kaple svaté Barbory u zámku v Křižanově

Pokud se týká vlastní kaple sv. Barbory, v Moravské vlastivědě - Velkomeziříčský okres vydané v Brně 1907 autor P. Aug. Kratochvíl na straně 245 uvádí bez bližšího vysvětlení, že:" byla původně bratrskou modlitebnou vystavěnou od nekatolické vrchnosti", zatímco v téže práci na straně 239 uvádí opět bez bližšího vysvětlení, že: "před zámkem stojí zámecká kaple (sv. Barbory, dříve Panny Marie), v níž bratři konali své bohoslužby." Takže z hlediska písemných zpráv je původ kaple nejasný. První citované tvrzení vyvrací ta skutečnost, že presbytář kaple je zřejmě starší než kaple sama a ukazuje na dobu výstavby spíše na 13.století, než na 16.století, kdy zde byli nekatoličtí páni. Právě druhá citovaná věta naznačuje, že v místech dnešní kaple svaté Barbory byl v druhé polovině 13.století při stavbě hradu postaven nový kostel Panny Marie, a který zřejmě sloužil po určitou dobu jako farní kostel než ve druhé polovině 14. století postavili páni z Lomnice na místě původního románského nový gotický farní kostel a farní kostel P. Marie před hradem, se stal kostelem hradním. Oba kostely byly v 15. století vypáleny. Tento kostel Panny Marie zřejmě již nebyl obnoven a společně s hradem ležel po dlouhou dobu v rozvalinách, až z něj noví majitelé Křižanova - Pernštejnové postavili v 16.století modlitebnu pro příslušníky Jednoty bratrské, kteří se zde začali usazovat. Tyto domněnky potvrzují archeologické sondy provedené v osmdesátých letech 20.století při generální opravě kaple sv. Barbory, které konstatovaly, že v prostoru kaple byly pod stávající podlahou zbytky tří nad sebou provedených podlah.

 

Po zániku náboženské obce Jednoty bratrské v Křižanově nemáme žádné písemné zprávy o tom, co se stalo s bratrskou modlitebnou. Stavbu však zřejmě upravili majitelé panství Křinečtí z Ronova jako svou pohřební kapli. Vybudovali dnešní kryptu a nádherný renesanční mramorový doposud zachovalý rodinný náhrobek. Vchod do hrobky zakryli kamenem se svým, dnes sešlapaným, šlechtickým erbem. Bylo to v roce 1617. Po katolické protireformaci zde byli pohřbeni obnovitelé farního kostela do barokní podoby, tedy rodina Diviše Vlkovského z Oubertovic, která zde odpočívá dodnes.

 

Po zakoupení křižanovského panství hrabaty z Kounic v roce 1687 se v Křižanově a jeho okolí začala intenzivně těžit a zpracovávat železná ruda. Křižanov se stal v této době hornickým městečkem a zřejmě zámožným. Proto chtěli křižanovští mít i kapli zasvěcenou patronce horníků svaté Barboře. K tomu se jim naskýtala právě pohřební kaple před zámkem. Ta byla tedy celkově opravena po stavební stránce. Na opravu byla vypsána veřejná sbírka. Zřejmě však prostředky nestačily, takže vnitřní výbavu dokončil svým nákladem až nový majitel křižanovského panství tedy Žďárský klášter po roce 1727. Vnitřní výzdoba kaple nese stavitelský rukopis genia žďárského a vůbec českého baroka Giovani Santiniho i když tuto výzdobu pravděpodobně provedl některý z jeho pokračovatelů. Zvenčí je kaple celkem nenápadná. Vnitřní vybavení je na náš kraj velmi originální. Má 3 oltáře - hlavní je oltář svaté Barbory, vedlejší jsou oltář svatého Floriana a svatého Jana Nepomuckého. Nad svatostánkem prvního je heraldické figura českého lva a nad ní obraz Spasitele a na druhém oltáři je moravská orlice s obrazem Panny Marie. Na hlavním oltáři je obraz svaté Barbory (světecký atribut palma a meč), který je původní. Na bočních oltářích jsou oba zmíněné obrazy nově malované, protože původní byly ukradeny. Úplně na vrcholu oltářů jsou sochy světců, jimž jsou boční oltáře zasvěceny (sv. Florián a sv. Jan Nepomucký). Na jižní stěně kaple je nově malovaný obraz, který znázorňuje pravděpodobný pohled na původní kostel P. Marie, kterým snad kaple ve 13.a14. století byla. Vzácná je i barokní kazatelna a staré varhany. Na stěně vítězného oblouku v presbytáři jsou ručně psané biblické citáty z 16.století psané českým a německým jazykem - tedy z doby, kdy byla kaple bratrskou modlitebnou.

 

Kaple sv. Barbory byla v osmdesátých letech minulého století nákladem křižanovské farnosti za faráře P. Metoděje Kotíka celkově opravena a její současný stav v interiéru zřejmě odpovídá stavu po úpravách provedených žďárským opatem Václavem Wejmluvou v první polovině 18.století. Exteriér kaple, ač byl proveden dle intencí státní památkové správy s cílem dosáhnout původního stavu, zdaleka původnímu stavu neodpovídá. Dnešní kaple postrádá věž, kterou tehdy měla a čelní štít měl zvonovitý barokní tvar. Také střecha byla barokně prolomena. Tuto skutečnost nám potvrzuje nedávno objevený nejstarší známý pohled na Křižanov, který namaloval roku 1749 francouzský kreslíř Charles Le Roy, cestující po střední Evropě s cílem zachytit pro francouzskou akademii významné evropské stavební památky. Stávající stav exteriéru kaple spíše vyjadřuje stav kaple v době, kdy byla bratrskou modlitebnou. Nic z exteriéru nenaznačuje, že uvnitř je nádherný, snad Santiniho, barokní interiér. Žádná barokní stavba takto zvenčí nevypadá. Z tohoto pohledu byl požadavek státní památkové správy, odstranit pseudoklasicistní vzhled kaple, který dostala při stavbě zámku v roce 1866, spíše nešťastný. Na omluvu může být pouze to, že pohled na Křižanov Ch.de Roy z roku 1749 nebyl v době provádění oprav znám.

 

Kaple vlastnicky patří Římskokatolické farnosti Křižanov a je zapsána na státním seznamu nemovitých památek. Kolem kaple je zaniklý hřbitov, který dnes připomíná starý železný kříž za presbytářem. I když není známo jeho vročení, jedná se zřejmě o nejstarší kříž na křižanovském katastru.

 

Ing. Karel H r o m e k

 

 

 

 


Městys Křižanov

Benešovo nám. 12
594 51 Křižanov
 
IČ: 00294616

Tel.: 566 543 294-5
Fax: 566 543 495
mestys@krizanov.cz

Po 7:30 - 16:00

Út 7:30 - 14:30

St 7:30 - 16:30

Čt zavřeno

7:30 - 14:00

polední přestávka 11:15 - 11:45

© 2013 AdminPro 2013 | Autograph | redakční systém AdminPro | SPRÁVA WEBU

Foto: Miroslav Čarek

Automatické rozesílání aktualit
do Vašeho e-mailu.
spam ochrana: