Čas, lidé a věci kolem nás

     Stále se něco děje. V nás, s námi, okolo nás...A jsou chvíle, které bychom snad raději ani nezažili, setkání, kterým bychom se s chutí " na sto honů " vyhnuli.Jsou skutky, ať v dějinách národů, či v našich soukromých " tajných dějepisech", na které bychom raději zapoměli.

     Na druhé straně jsou ale lidé a skutky, na které zapomínat není dobré. K takovým lidem bezesporu patřil Otec Šíma, kněz, dominikán, ale předvším vzácný člověk, který zde v Křižanově desítky let žil a působil.Člověk, který svými myšlenkami a činy ovlivnil mnohé lidi a to nejen zde, ale i daleko za hranicemi našeho městečka. Člověk nejen moudrý, vzdělaný a pracovitý, ale také nesmírně laskavý, otevřený lidem i jejich potřebám. Do kroniky jeho života byly vepsány kapitoly nejen radostné. Z těch stránek , které se dochovaly, se  lze nezřídka dočíst i o bídě, strachu, samotě a bezmoci člověka. Nejsou však v ní k nalezení  kapitoly, na které by sám autor chtěl zapomenout, či je chtěl skrýt.

    A i když se to nezdá, je to už řádka let, co je pochován na křižanovském hřbitově. Jak jsem ho znal, neměl rád oslavy ani pocty, a za tohle "prozrazení"  by mne nepochválil.

    Je to však tak. Letos na podzim by se Otec Cyril Šíma sta let. Patří k těm, kteří nepotřebují naši chválu a uznání. Přesto si jen na chvilku vzpomeňme na dobrého člověka a nahlédněme,co vše je možno stihnout za jeden docela obyčejný lidský život.

                                                                                          Petr Uhlíř